Utrpěli jsme vítězství

V pondělí 5.12. jsme vstoupili do druhé poloviny základní části BHHL zápasem s HC Farma.

Po posledním měření sil, shodou okolností taktéž s Farmáři, jsem už začal pomalu myslet na naši obvyklou výkonnostní  krizi na přelomu roku, kdy náš herní projev poněkud upadá a my se díky tomu pozvolna propadáme průběžným pořadím. Dnešek měl ukázat, kde je pravda…..

Sestava pro tento mač byla poznamenána zraněním našeho milovaného kapitána Hraboše(vládce náš, slunce naše jasné), který laboruje s pohmožděnými žebry a zároveň otazníky nad startem Vendyho a Havlajdy. Prvně jmenovaný si v sobotním zápase „béčka“ při prudkém sprintu poněkud akrobaticky natáhl třísla a teprve pravidelné mazání intimních partiií koňskou mastí přineslo kýžený efekt(i když Vendy v šatně poměrně detailně zmiňoval, že ho při tom „ukrutně“ pálil pytlík a piňdour se choval nějak „podivně“), druhého v tomtéž měření sil bez známek lítosti opustil nůž pravé brusle a díky tomu, i přes Švédův pohotový zásah sekundovým lepidlem, poněkud nepochopitelně ztratil víru v jeho stoprocentní pevnost a po krátkém vyzkoušení i funkčnost…….. Ti, kdo znají mentalitu a zároveň i psychiku manažera Havlajdy do větší hloubky dobře tuší, že upgrade v podobě nových bruslí v tu chvíli v žádném případě nepřicházel v úvahu, neboť „zvykací doba“ na hokejovou obuv je u něj časově velmi náročným procesem, což je dozajista způsobeno extrémě plochými chodidly s výrazně vyšším počtem hmatových a chápavých buněk…. Začal proto závod s časem, zda si samozvaný manažer dokáže obstarat potřebné nože a zároveň někoho, kdo je se vší ohleduplností bezbolestně nainstaluje na jeho zbožňované téměř dekádu staré  „desetapůlky“ korčule. Nebudu Vás déle napínat, vše nakonec proběhlo k Havlajdově spokojenosti a tak mohl i on, stejně jako Vendy, nakonec vyběhnout  na led…. I když při pohledu na zcela nové ocílky prohlásil, že jsou nejméně dvakrát tak vysoké jako ty staré a díky tomu bude jejich ovládání o poznání složitější….. Uklidnilo ho až Pokecovo kamarádské ujištění, že je vysoký jako Chára………vsedě…..

Mírné napětí v našich řadách naštěstí tlumilo opětovné pohoštění, tentokrát z Gráffovic kuchyně…:-) Možná i díky tomu jsme se k rozbruslení téměř všichni dostavili poněkud později a následně tak  neúmyslně ošidili i protažení našich ščvrklých vrásčitých těl. Dobře jsme si však uvědomovali, že s Hrabošem bychom to měli všichni za sto…..(Zděňku, my se polepšíme….)

Zápas tak pro nás začal nečekaně rychle :-) V porovnání s posledním měřením sil to bylo o poznání opatrnější s čekáním na chyby soupeře…… Na tomto místě by bylo záhodno zmínit, že jsem coby Zdendova pravá ruka dostal možnost sestavit útoky dle vlastního uvážení, přičemž jsem podlehl Vendyho nářkům a postavil jej do jedné lajny s Davem a Davem…… Při této příležitosti jsem mu samozřejmě neopomněl zdůraznit, že jedině výkon za hranicí chápání nás všech jej v této trojici udrží i pod následnou Hrabošovou taktovkou…. Již teď s obavami očekávám pozvání na Zděňkův kobereček, za tuto opovážlivost….

Zpět k zápasu…. S přibývajícím časem jsme přebírali iniciativu a vypadalo to, že je jen otázkou času, kdy se brankově prosadíme.   Opak byl však pravdou….. Z jednoho z mála rušivých protiútoků Farmy, jsme po nahození soupeře dostali poněkud kuriózní gól, kdy sice Jaranen v naší bráně dobře zasáhl, ale posléze si dezorientován poněkud nešťastně zasunul puk sám do vlastní sítě 0:1. Za tohoto stavu také skončila první třetina.

Do druhé jsme vstoupili s maximální snahou o zvrácení výsledku, což se nám také díky brankám Dava a Dava2 také povedlo 1:2. Bohužel i přes několik slibných situací jsme náš náskok nenavýšili, což se nám stalo osudným při přesilovce třech proti pěti, když ještě před tím chytil Jaranen trestné střílení 2:2.

Ve třetí části se tak začínalo prakticky odznova. Nadále jsme měli mírnou herní převahu, ale buď nám chyběl klid v koncovce nebo odvaha k dorážkám v soupeřově brankovišti. Lepší náladu tak do našich řad vnesli svými druhými brankami až Dave a Dave2 4:2. Farmáři se však zdaleka nevzdávali a kontaktním gólem 4:3 opět nahlodali naše sebevědomí…. A pak se to stalo….. Po asi pěti bezdůvodných pádech ala „jelito“ doprovozených zajímavými zvuky(„Jeb“, „Zasr“, „Šul“, „Uááá“, „Hulibrk“) na různých místech ledové plochy, několikeré výměně hokejové hole (měkká…., taky měkká) a ostřejší výměně názorů s Davem na střídačce(„Musíš mi to Dave dát, když jsem výrazně rychlejší než ty!……To je bez debat!“) nadešel Vendyho okamžik…… Ledabyle se proplížil středním pásmem a za naprostého nezájmu obránců Farmy se s mírnými obtížemi při brzdění zapíchl u brány soupeře…. Mezi tím se Dave2 prokousával přes tři protivníkovy hráče….. a vyhlížel, komu by adresoval svoji přesnou přihrávku….. Vtom zahlédl koutkem oka známou podivně nahrbenou postavu na brankovišti soupeře, jak se opírá o svoji měkkou hůl…. Následovala nezištná přihrávka na onu bytost…… Na střídačce to mírně zahučelo, když se Vendy konečně pohnul a ne zcela jistým způsobem zasunul kotouč do zcela odkryté brány a následně………upadl(„Goooo…hek“)5:3! Zdálo se, že je vymalováno….. Ale svoji chvilku slávy si vybral  45 sekund před koncem i Jaranen…..5:4….. Pak už jsme vítězství naštěstí udrželi…..

Hodnocení závěrem. Těžko se to říká, ale zápas rozhodl třetí útok, který vstřelil všech pět branek…..:-)) Nedokázali jsme se vyvarovat několika zaváhání a opět měli zásadní problémy s koncovkou. Pozitivem zůstává, že tři body jsou doma a historie se neptá…..

V šatně po utkání opět klasika….. Havlíček a jeho megaburgery, Švédovo pozvání na sendvič a následné hanlivé nazvání Graffova překvapeného pohledu, Mášenkovo vyzývavé otírání jahody o iontové nápoje, Vendyho opojení z vítězné branky, Jaranen a jeho výmluvy, že za obdržené branky v žádném případě nemůže….

Tak zase za týden….