Tak se rodí legendy…:-))

Běží x-tá minuta druhé třetiny zápasu Devils vs Vikings…. Útočník domácích s číslem 18 přebírá puk ve svém obranném pásmu a se zdvihnutou hlavou se rozhlíží, koho by obšťastnil svojí přihrávkou… Koutkem oka zahlédne, jak se ve středním pásmu dává do pohybu spoluhráč s číslem 7 na zádech…. Není nač čekat, krátký švih a puk nabírá směr „dupající sedmička“…. Ale ouha, příhru vystihuje soupeřův hráč a těsně za kruhy se se škodolibým úsměvem napřahuje ke střele…. Hráči s číslem 18 probíhá před očima celý život…. Ani vteřinu nezaváhá a jde napravovat svoje zaváhání… Nelehá si však do tvrdé protivníkovy střely, ale k překvapení všech přítomných si rychle stoupá za svého vybrusleného brankáře… Rána… Gólman jde do rozkleku, aby pokryl dráhu střelcovy rány, ale i přes enormní snahu kotouč mířící přesně do pravého horního vinglu nezachytí… Útočník soupeře už má ruce v pohybu nahoru, z důvodu radosti z gólu, když se stane naprosto nečekaná věc…. Hráč s číslem 18 jistící svatyni za svým branařem prudce vymršťuje svoji pravou rukavici a s bravurou sobě vlastní vyráží puk mířící nezadržitelně do „šibenice“ mimo bránu…. Tak takhle se rodí legendy….. :-))

Komentáře (4)

1. Hraboš napsal:

   3.11.2011 (11:00)

   No, hráč s číslem 18 spíš vlastního brankaře z brány násilně vyžduchl se slovy „Uhni sněhuláku!“

2. Havlajda napsal:

   3.11.2011 (11:28)

   :-)))) Takhle to ale napsat nemůžu Zděňku, musím být trošku diplomat…:-) Doufám, že si to přečte i Peťa a příště mě látne hokejkou…:-)

3. Tuňák napsal:

   3.11.2011 (23:58)

   Kdopak je asi ta talentovaná osmnáctka ;o)

4. Havlajda napsal:

   4.11.2011 (10:22)

   Nebudeme jmenovat, prostě znamý hráč se známým číslem v pro něj naprosto standardní situaci :-))