Pan majitel přinesl svěží vítr

Neuběhl ještě ani týden od výplaty, kterou nám uštědřili Kings a už nás čekal další těžký oříšek, tým Predátorů.

Ti v právě probíhající sezóně ještě neztratili ani bod, což je pasovalo do role mírného favorita. Nemohli však tušit, že Ďáblové tentokrát vytáhnou z rukávu trumfy z nejvyšších…. Do sestavy se totiž po hrůzostrašném skoku s kolem do neznáma vrátil srdcař z největších, pan majitel a také Hraboš si konečně na chvíli přestal hrát s kamarádkou oblíbenou hru na doktora a hodlal nás oblažit svojí přítomností. V průběhu týdne se zpráva o návratu dvou legend na led šířila spíše jako fáma, ale již v sobotu dostala první zcela konkrétní obrysy.

Mara totiž organizoval skupinový zájezd do Zoo v Norimberku a při této akci pookřál natolik, že se i přes své „bebe“ rozhodl k pondělnímu mači přece jen nastoupit. Příčin bylo hned několik, ale ta zásadní se vyklubala ještě před samotnou návštěvou zmiňované zahrady. Hned u vstupní brány Zoo se totiž pan Balej zaskvěl svojí precizní němčinou, když hlídače doslova ohromil dokonalou větou: „Kleine gruppe mit vielen kindern…..billig“…… (Němec po této perfektně srozumitelné frázi lehce zavrávoral, vykulil na Maru oči, po chvíli však chápavě pokýval hlavou a pravil: „Aaa, die behinderung…..“. „Ja, selbstverständlich“ dostalo se mu okamžitě odpovědi od našeho samozvaného vedoucího, který byl rád, že mu „místní poskok“ tak dobře rozumí…. „O.K., dreißig euro“, pokračoval již „stabilizovaný“ občan Německa. „Na….. a my dem“ kontroval Mara, do dlaně mu vtiskl požadovaný obnos(ten okamžitě zmizel v uvaděčově kapse) a „vyprseným“ hlasem na nás ostatní zahalekal: „Pojďte, je to zařízený…..“.)

Nutno dodat, že po této malé epizodě, ztratil spokojený pan majitel veškeré zábrany a v záchvatu blaha všem dětem bez mrknutí oka slíbil koupání s ledními medvědy, jízdu na pštrosovi a zebří „hambáč“…. V tu chvíli se stal pro nedospělé jedince naší výpravy téměř polobohem….. V tomto rozpoložení následně prožil celý zbytek návštěvy u našich západních sousedů a před návratem domů stvrdil větou, „Vrátím Ďáblům vítr do plachet“, svoji účast na pondělním měření sil.

Druhý jmenovaný, Hraboš, se dlouhodobě skrývá za svůj zdravotní stav a poslední utkání s Kings neabsolvoval z důvodu onemocnění chřipkou…. Až dodatečně jsme se však od našeho zpravodaje Tuňáka dozvěděli, že Zděněk v den zápasu předával velmi důležité genetické informace osobě opačného pohlaví, což Švéd velmi vtipně diagnostikoval jako „stříkací chřipku“. Tentokrát však náš kapitán upřednostnil nás, milované spoluhráče, jelikož informace nasbírané v kabině před zápasem prý nebývale obohacují jeho mentální fond, což, jak zdůraznil, ženy nedokážou v jakémkoliv množství….

Díky těmto dvěma plejerům a také střídavě naskakujícímu Lukasovi s Radimem nás tentokrát bylo potřebných třináct kousků, což je jak známo pro náš výkon optimální stav. Škoda jen, že se Mara uráčil přijít až na druhou třetinu, jelikož byznys je prý byznys.

Úvod utkání ani zdaleka nepřipomínal lekci od Kings. Lépe jsme bruslili, několikrát si i přesně přihráli a střídačkou se tak nenesl Tuňákův hlasitý řev prokládaný výrazy nejhrubšího zrna, jako ve výše zmiňovaném zápase s Králi. Bylo zřejmé, že účast kapitána a o hodnou chvíli později i pana majitele dodávala střídačce pocit jistoty. Naproti tomu Predátoři ani zdaleka nepřipomínali rozjetou gólovou mašinu z minulých utkání, kdy z každého soupeře udělali doslova trhací kalendář. Od začátku jim poněkud vázla kombinace ve středním pásmu a jejich útočná aktivita byla překvapivě postavena jen na pokusech o samostatné průniky přes půl hřiště případně na nahrávkách do brejku. My jsme byli naopak za naši aktivitu v prvních patnácti minutách odměněni dvěma zásahy do černého, což neznamená, že soupeřův brankář dostal na „gule“, ale vedení 2:0.

Druhá třetina plynule navázala na tu první a až za stavu 3:0 vykřesal soupeř jiskru naděje na zvrat, když snížil kolem zmrzlého Jaranena na rozdíl dvou branek. To však bylo z jeho strany vše. Po několika nešťastných zákrocích svého brankáře se totiž Predátoři ještě do konce druhé patnáctiminutovky dostali do vyššího deficitu (7:1) a bylo prakticky po zápase.

Třetí třetina už probíhala poměrně uvolněně a nepřinesla již žádný dramatický zvrat v celkovém skóre (8:1).

Dopluli jsme tak k potřebným třem bodům, které nás opět přiblížily ke špici průběžného pořadí BHHL. Nutno ovšem podotknout, že poměrně zásadní vliv na průběh zápasu měl „pecháček“ v bráně soupeře, který zjevně neměl svůj den, čímž poněkud uzemnil hru svého týmu a nám naopak nasadil křídla. Všichni však dobře víme, že podobný „den blbec“ může potkat každého z nás, takže příště může být vše jinak….

Závěrem bych vyzvedl hru třetího útoku, kde se do střelecké statistiky zapsali všichni tři hráči a přidávám i jejich obdivuhodná bodová konta …. Dave 2+1, Mara 1+1, Radim 1+3! A neopomenu také střelce dvou branek Oťase, který nám všem názorně ukázal, jak má neuvěřitelně rychlou pravou ruku…..:-)

P.S.: Po zápase jsem zaznamenal, že stále více hráčů propadá takzvanému „Havlajdovu syndromu“, to znamená depresi z vlastního výkonu. Rád bych vás všechny upozornil, že nemoc je nepřenosná a je možné si ji pouze vsugerovat. Uvádím to z prostého důvodu, kdyby mě snad chtěl někdo peskovat, že tahám do kabiny infekční sajrajt….