Závěrečná aneb hledá se tenista

Uplynulo sotva pár dnů od zisku mistrovského titulu a už tu byl pátek třináctého, den naplánovaný k oslavě této skvělé skutečnosti.

Start byl jako obvykle v restauračním zařízení “ Mamut pub“, které se už tak nějak stalo tradičním místem pro rozjezd našich společných akcí. Zde se nás sešel pěkný počet dvaceti kusů a „oslava“ mohla začít…… Úvod se nesl ve znamení vzájemného podepisování mistrovských triček, přičemž již v tuto chvíli se u některých jedinců projevil rychlý nástup účinků alkoholu. Nešlo sice ještě o projevy klasické, jako je mátožná chůze či blábolivá mluva, ale spíše o ztrátu krátkodobé paměti. Jak si totiž jinak vysvětlit, že Mara byl na většině triček podepsán dvakrát a na jednom dokonce třikrát! Na tomto místě bych také rád zmínil, že mě u některých spoluhráčů překvapil jejich výtvarný talent, se kterým vyzdobili svoje trikoty. Zvláště Mášenka prokázal, že jeho záliba v grafity nemusí vždy jen přidávat vrásky pánům z dopravního podniku……..

Nastala volná zábava. Na stole se objevily tradiční pokrmy jako jsou kolena, žebra a křídla :-) věrně následované proudem pěnivého moku a posléze i něčeho ostřejšího. Vítězný pohár byl naplněn „šáněm“, udělal jedno kolečko, aby následně nastálo zaparkoval u Havlajdy na stole. Stav některých účastníků se již zde povážlivě zhoršil, což bude zajisté některými rádobykamarády doloženo i následně přidanou fotodokumentací.

Čas u Mamuta se nachýlil a bylo potřeba pokračovat v „jízdě“. Druhou zastávkou se měl jako obvykle stát Hrabošův domácí stánek v Absolutu….. Cestu k němu nám zpestřil pan majitel, který se pokoušel komunikovat se spícími bezdomovci na Masarykově ulici. S každým z nich poctivě zatřepal, aby jim následně zahuhlal do ucha neotřelou větu: „Vstávej……., vstávej, jde se do práce…..“. Když se v ani jednom případě nedočkal odpovědi, zkusil se do role muže bez domova vcítit sám……..

Došli jsme do druhé plánované občerstvovací stanice…… Hraboš byl okamžitě ve svém živlu. Se všemi místními štamgasty se přátelsky líbal a objímal, protože se už téměř čtyřiadvacet hodin neviděli. Zde nás také konečně dostihli i Tomík s Ivonou. Pokračovalo hromadné opíjení a došlo i k jedné poměrně nečekané situaci, která konsternovala hlavně Havlajdu s Oťasem. Zde však všechny čitatele zklamu, neboť podrobnosti nezmíním….. Je to z jednoho prostého důvodu, některé věci by měly zůstat uzavřeny v „sejfu“ chlapského kolektivu…… :-)

Následuje další přesun. Tuším že do Charlies. Jen na chvíli…… Naše další kroky mířily do „Tabáku“. Zde si Mara tradičně zatančil na „podstavci“, odkud předtím klasickým „boďarem“ vypoklonkoval jednoho snaživého klučinu. Než jsme se rozkoukali, jsme voláni druhou polovinou „squadry“ směr Ratejna. Cestou do tohoto zařízení se opět předvádí Mařena. Na schodech, odstavených kulisáky u Mahenova divadla, se nám snažil předvést ladný skok Batmana z výšky cca čtyř metrů. Vzhledem k jeho stavu však bohužel neodhadl umístění dopadové plochy a od té doby se s námi pohyboval jen podivnými přískoky při kterých hlasitě hekal.

Pak již jen z Ratejny zpět do Charlies a od tud pozvolný rozptyl k domovu.

Zde by mohlo vyprávění o naší zavěrečné klidně skončit, ale………..

Všichni si jistě dobře pamatujete, že Hraboš ještě u Mamuta prohlašoval, že tentokrát nemůže spolu s námi konzumovat alkoholické nápoje, neboť v sedm hodin ráno odjíždí spolu se svým oddílem „pinkat“ první ligu v tenise do Mladé Boleslavi….. Slibu se držel cca hodinku a pak zahájil své vodečkové tornádo. Když jsme se s ním kolem čtvrté hodiny ranní loučili na Kobližné před Charlies byl už velmi vláčný a neustále se smál…… Velmi málo připomínal ušlechtilého vyznavače bílého sportu….

Je ráno po akci. Ve stavu mimo reál polehávám v posteli…… Do místnosti vtrhne moje manželka, třepe se mnou a volá: „Kde je Hraboš?“. Nechápu spojení těchto slov….. Mručím něco o vodkách s džusem…… Žena přidává na intenzitě: „Kde bydlí Hraboš?“. Trošku se probírám….. Koukám jako čerstvě vyoraná myš. Moje drahá polovička zahlcuje moji nepoužitelnou hlavu množstvím dotazů a následně i informací. Až posléze se dovtípím. Tenisté hledají Zdendu, který se s nimi měl odebrat do Boleslavi a není po něm ani stopy….. Mumlám zjevně podivné odpovědi, neboť žena na mě chvíli hledí s otevřenými ústy a potom infantilně prohlásí: „Hmmm, tak si zase hajni Marečku……“. Pak ještě zaslechnu jak s někým telefonuje a radostně říká: „Tak už se našel, to je prima…..“. Dál už nic……, opět upadám do komatu….

Jen by mě zajímalo, jestli se dá sázet i na první ligu v tenise. Hned bych si vsadil proti Zdendovi :-)))))