Vítězství s rozpaky
Vloženo: 31.03.2011 | Kategorie: NovinkyZúčtování celé sezóny nadešlo, dnešním dnem do něj vstoupili i Ďáblové z MBL.
Po celkem nevýrazné základní části jsme „umlátili“ šesté místo v tabulce BHHL, což znamenalo přímý postup do play-off a soupeře ze třetího místa, tým HC Farma. Řešit, jestli je to dobře nebo ne, asi nemá smysl……. Prostě je to tak!
Sestava pro rozhodující fázi sezóny se nerodila lehce a vedení týmu dlouze diskutovalo, komu dát šanci do úvodního mače. Následně přece jen zvítězil týmový duch a nominováni byli hráči, kteří odehráli většinu sezóny a účast v play-off si takříkajíc vybojovali. Jestli je to cesta správným směrem, mělo ukázat právě první čtvrtfinálové klaní s Farmáři.
V kabině před zápasem byl nezvylý klid a komorní atmosféru narušil až pozdní příchod pana majitele, Peťova erotická historka z pracovního procesu a následně i Víťovy lechtivé poznámky….. Mimochodem, je s podivem, že i při tak „uniformované“ práci, jako je řízení „šalinového“ vozu, může dojít k tak choulostivé situaci. Vzhledem k tomu, že Peťa není zrovna rozený vypravěč a jeho zážitky jsou nám podávány poměrně útržkovitě, přičemž hodně věcí si musí člověk domyslet sám, dovolím si jeho nevšední zážitek z vozu číslo jedna zlehka nadnést.
Je poledne a náš kamarád Petřík prožívá běžný pracovní den. Jedna ruka křečovitě svírá madlo a druhá zuřivě zvoní na ne zcela nastoupené pasážery, z nichž zhruba dva jsou pevně sevřeni v dovírajících se dveřích tramvaje. Náš řidič je ještě škodolibě několikrát pomačká, aby je nakonec vystrčil výhybkovou tyčí zpět na zastávku. Jejich kletbám a hrozbám pěstí se vysmívá a na rozloučenou ještě ukazuje Topolánkovu jedničku. Nemá dobrou náladu. V hlavě ho neustále pronásleduje vtíravá myšlenka, že měl být raději řidičem autobusu, neboť mu v žilách koluje závodnická krev a předjížděcí manévr se s tramvají bohužel provádí velmi obtížně…. I když jsou situace, kdy ani tohle není nereálné, následky však nebývají na moc pěkné pokoukání…. Peťa je hluboce ponořen do svých „záležitostí“, když vtom zasabotuje jedna výhybka. Náš zaměstnanec DPMB je nucen opustit svoji kabinu a s pomocí velmi oblíbené výhybkové tyče se jde postavit problému čelem. Po krátkém rutiním „zákroku“, který je doprovázen proudem obroublých intimních slov, při nichž se i ona neposlušná část kolejí červená a matky s dětmi chvatně vystupují, aby dospívání jejich dítek nebylo zkráceno na jednu jízdu tramvají, je vše O.K. a jízda může pokračovat. Ale……. V tuto chvíli nám na scénu příběhu vstupuje neznámá příslušnice opačného pohlaví. Petřík si ji nejdříve vůbec nevšímá, ale ona následně přece jen upoutá jeho pozornost. Nenápadně fouká na okno jeho kabinky a do zamlžené části poté začíná kreslit srdíčka….. Náš kamarád zbystří. Mám ji fláknout tyčí hned nebo mám ještě chvíli počkat, proletí mu hlavou. Slečna, povzbuzena další Topolánkovou jedničkou ze strany našeho řidiče nelení a přechází do frontálního útoku. Ano, začíná se za sklem lehce odhalovat. Péťovi začíná být v jeho kukani nějak horko. Horlivě uvažuje…… Co mi asi chce? Proč mám její intimní partie téměř přepasírované přes sklo? Není to nějaká provokace z vedení? Blíží se konečná a v tramvaji už zůstává jen propocený Petřík a notně otužilá pasažérka. Kouska oblečení, aby jsi na ní pohledal. Řidič se rychlým pohybem pravé ruky zamyká na dva západy. Konečná…… Takhle zblízka Peťa některé ženské partie ještě za světla neviděl. Nakonec si dodává odvahy a s řečnickou otázkou na rtu: „Ku.va, co chceš?“, opouští bezpečí kabinky. V tu ránu na něm visí ona lepá děva a do ovárku mu šeptá, zda by si ji nechtěl vzít a založit s ní rodinu, nejlépe hned na místě….. Kamarád je na vážkách. Ženit se nechce, ale zakládání má rád…… Nakonec v něm zvítězí hrdost a ženu vystrčí výhybkovou tyčí ven z vozu, přičemž ji musí dát ještě dvakrát po rukách, neboť se mu úmyslně zaklesává ve dveřích. Žena jen velmi nerada vyklízí bojiště, ale když zahlédne další přijíždějící soupravu, zajiskří jí v očích a už se hrne předními dveřmi ke „kukani“ dalšího nešťastníka. A pak dělejte řidiče…..
Po krátké vsuvce, k zápasu. Hned na úvod nás všechny poněkud překvapilo, že zrovna náš mač bude jako jeden z rozhodčích řídit Líba Brůžků. Přece jen je to poněkud nestandardní, aby zápas svého bývalého klubu pískal hráč, který je momentálně v play-off zainteresován v jiném týmu. Tak jsme alespoň pevně doufali, že se to na jeho výkonu nijak zásadně neprojeví….. Marně……
Úvod je z obou stran velmi opatrný a dalo by se říci až nervózní. Předváděná hra je u obou týmů plná chyb a nepřesností. Pěknou souhru abys pohledal. Díky Davovi šikovnosti se však jako první ujímáme vedení, i když o jeho zaslouženosti se dá lehce pochybovat. Do konce první třetiny se skóre několikrát „překulí“, ale kouktelnost střetnutí se tím nijak zázračně nezvedá. Po upachtěném výkonu končíme úvodní patnáctiminutovku s jednogólovým deficitem 2:3.
Do druhé části vstupujeme se snahou o rychlejší přistup k hráčům soupeře a změnu skóre v náš prospěch. To druhé se nám sice daří, ale stále je to taková „holomajzna“, že oko hokejového příznivce pláče. Nasazení se snad nedá nikomu vytknout, ale celkové provedení je ne zcela dobré. Třetina končí za stavu 4:3 pro nás.
Kdo by od nás čekal ve třetí části už poněkud klidnější a méně nervóznější výkon, byl by poněkud zklamán. Co o to, dvojice Dave-Víťa předvádí krásné kombinace, ale to je od nás bohužel vše. Trápíme se až do závěrečného hvizdu a nakonec „umlátíme“ vítězství 6:4.
S výsledkem rozhodně spokojenost! S předvedenou hrou už méně.
Pochvala Davovi s Vítěm, že nás udrželi nad vodou!
Příště se snad k výsledku přidá i solidní výkon. I když historie se neptá……
Závěrem jen dodám, že Líbu jako rozhodčího, budeme na příští mač rozhodně vetovat….
Komentáře (2)
Opět krásnej článek :-)))
Díkec :-))
P.S.: Až teď jsem si uvědomil, že první branku vstřelil nádherným golfákem Mášenka…. Tímto se střelci hluboce omlouvám za záměnu s Davem…. :-))