Utahaný mač
Vloženo: 06.12.2010 | Kategorie: NovinkyMikulášská neděle se nesla ve znamení začátku druhé poloviny základní části BHHL pro týmy HC MBL Devils a HC Farma.
Přiznám se, že tentokrát to bylo poněkud chaotické jak před zápasem, tak bohužel i během něj. Nejdříve nám „lehl“ gólman Peťa, záhy po něm i Pokec a nakonec se ještě omluvil Dave, který se zdržel na hrách handicapovaných sportovců v Rakousku, kde se poněkud protáhl slavnostní ceremoniál jeho disciplíny.
Pro manžera Ďáblův tu chvíli začal boj s časem, neboť sehnat narychlo tři kvalitní playery ze soupisky MBL a ještě v čase návštěvy Mikuláše v našich obydlích byl docela problém. Ne snad, že by většina z nás na tohoto pána v bílém prostěradle, s kultovní čepicí na hlavě a šnekovitě zatočenou tyčí ještě věřila, ale jako správní tatíci se rádi podíváme, když se naši milí malí „teroristé“, často též s nadsázkou nazývaní děti, alespoň jednou do roka něčeho bojí….. Pravda, bývá to jen pár pomíjivých okamžiků, ale i ty stojí za to. Na tomto místě bych rád zmínil krátkou, možná i veselou příhodu z návštěvy „Mikuldy“ u Havlajdů.ˇ
Moje drahá žena se domluvila se svojí kamarádkou, jestli by k nám nepřeposlala Mikuláše, čerta a anděla, kteří budou pouštět strach u nich. Kamarádka odvětila, že to není žádný problém, neboť výše zmiňovaní jsou prakticky rodina, lépe řečeno synovec a spol. Čas jejich návštěvy u nás byl smluven na 18 hodinu večerní. Nic tedy nebránilo tomu, aby se naše děti pod hrozbou exkurze do říše rohatých(megalomansky popsané oběma rodiči) zase jednou v roce poněkud neuklidnily. Otcovská přednáška s názvem „Peklo je blíž, než si myslíte“ je však překvapivě přerušena již v 17:30 a manželka jde potajmu zjišťovat, kdo nás to navštívil. Při návratu na mě velmi „nenápadně mrká“, že už jsou tady. Takticky začínáme ratolesti směřovat do předsíně. Zvonek, a už jsou tady. Tradiční belelele…., tak kdepak je máte?…..atd. Děti znejistí a začínají poněkud těkat. Já však znejistím taky, neboť jak Mikuláš, tak dva čerti a jeden anděl jsou pohlaví ženského a nějakého synovce od sousedů abys pohledal. No nic, asi nějaká komunikační chyba. Nehledě na to, že na děti funguje i dívčí sestava. Nejmenší dokonce místo nachystané básničky jen třikrát panicky vychrlí tralala….tralala…..tralala a mizí za dveřmi koupelny. Poměrně úspěšné vystoupení pohádkového kvarteta pozvolna končí a děti s tradičním „my už budeme hodní“ mizí ve svém pokoji. Situace se pozvolna uklidňuje, když tu kolem 18 hodiny opět někdo zvoní. Poněkud znepokojená manželka jde opět na výzvědy….. Při pohledu na její nápadně sinalou tvář, když se vrací zpět do příbytku, mi dochází, že letos budeme mít akci Mikuláš pravděpodobně dvakrát…. Nemýlil jsem se. Zpitomnělé děti absolvují druhé kolo a já při něm marně přemýšlím, jak jim tohle budu vysvětlovat…….
Tím jsem jako obvykle trošilinku odbočil, ale já doufám, že mi to odpustíte.
Takže náhradou za o něco výše zmiňované odpadlíky byli brankář Jaranen, univerzál Lukas a řízný bek Kraťas, kterého jsem však musel hoooodně dlouho přemlouvat. Slyšel až na to, že se na něj při fénovaní vlasů po zápase budeme všichni v tichosti dívat. …..nezbývalo mi, než souhlasit.
V tu chvíli by se zdálo, že je všem útrapám konec a manažer se může v klidu těšit na večerní mač. Příchod do šatny mě však uvádí do kruté reality. Víťa, který se s Davem střídají v praní dresů podle toho, kdo udělá za zápas víc bodů, má ten svůj zrovna v mandlovně u naší „rychlomyšky“, která však právě přebírá medaili v Rakouských Alpách. Situaci ještě více komplikuje pan majitel, kterého nečekaně navštívil kamarád Alzheimer a k jeho nemilému překvapení chodí po jeho domě oblečen v jeho dresu s třiadvacítkou na zádech. Naštěstí i tuto prekérní situaci se nám podaří promptně vyřešit, takže se můžeme směle vrhnout do víru zápasu.
Úvod je překvapivě pod taktovkou našeho soupeře, který nám prakticky pět minut nepůjčuje puk a za to, že prohráváme jen 0:1, vděčíme hlavně výbornému Jaróškovi v bráně. Ještě štěstí, že Farmáři dorazili jen v počtu osmi kusů, takže jim pozvolna ubývají síly a hra se postupně vyrovnává. S přibývajícím časem se obrací i skóre a třetinu končíme za pro nás příznivého stavu 3:1.
Druhá část už je z našeho pohledu poněkud lepší, ale pořád tomu našemu rádoby hokeji nějak chybí šťáva. Soupeř hrozí zejména z brejkových situací a Jaranen opět dokazuje, že ho letošní sezóna zastihla ve skvělé formě. Z našich řad ještě vyčnívají Oťas s Víťou a zbytek týmu se pohybuje v jakémsi průměru. Přesto se dá říci, že v prostřední části taháme za delší konec provazu, což se odráží i na světelné tabuli 6:1.
V poslední patnáctiminutovce se však opět vracíme do kolejí z první třetiny a Farmáři začínají pozvolna kousat. Nejdříve po nešťastné teči jednoho z našich obránců korigují na 6:2, aby zanedlouho snížili na 6:3. Pak nás opět párkrát podrží brankář Jaranen a my zazdíme zepár tutovek….. Suma sumárum po závěrečné siréně svítí na světelné tabuli konečných 6:3.
Co dodat závěrem? Bylo to takové „Mikulášské“ utkání, ze kterého jsme vytěžili tři body, předvedenou hrou příliš nenadchli a Jaranen si zachytal.
Nejlepším mužem zápasu byl vyhlášen neúnavný Oťas, jehož však oficiální cena čeká až někdy příště :-)) Kdyby se vyhlašovala trojice, přibyli by k němu ještě Jaranen a Víťa.
S mottem „Kdo si může dovolit Mikuláše dvakrát?!“ se s Vámi loučí manažer, pokladník a nehokejista
Havlajda
Komentáře (2)
Opět skvělé počteníčko, co dodat… :-)) Klucííí gratulace, a sorry že jsem odpadnul (a to doslova) ale choroba byla silnější :-)
O nic jsi nepřišel, bylo to takový hooodně upracovaný…