Žranice

Středu 3.11. měli všichni hráči Ďáblů zakroužkovanou červenou fixou v kalendáři. Nešlo ani tak o zápas s Technikou, jako spíš o oslavu narozenin našeho pana majitele.

Již od rána se většina z nás oddávala dobrovolnému půstu a tělo osvěžovala jen lehkou minerální vodou bez příchutě. Důvod byl prostý, blížil se večer labužníků a s ním i předzápasová „žranice“ na počest nejvyššího, který v minulých dnech oslavil životní jubileum. Pravda i on se již dostal do fáze života, kdy se spíše rekapituluje a pozvolna chystá kniha pamětí, ale to nic nemění na tom, že je třeba to v oblíbeném kolektivu dostatečně oslavit.(Při představě Marových pamětí si, nevím proč, vybavím F.L.Věka…)

Někteří nedočkavci(Hraboš a Oťas) dorazili již dvě hodiny před zápasem, aby urvali co nejpříhodnější místo ke konzumaci. Půl hodiny před začátkem zápasu už byla šatna plná pohublých hladovců z MBL a Mara nikde….  Somálské ticho, přerušené občasným kručením v břiše, rozřízla až majitelova telefonická prosba o pomoc s kulinářskými specialitami. Chvíli na to už do šatny vpluly čtyři obložené mísy, tác řízků, dóza buchet, množství čerstvého pečiva a plechovky se „zrzavou polévkou“. Začalo první kolo konzumace, při které tváře většiny spoluhráčů připomínaly výrazy malých dětí u vánočního stromečku. Bohužel začátek zápasu se neúprosně blížil, a tak nezbylo než utřít zamaštěná ústa, dopít načaté pivsony a odebrat se směr ledová plocha.

Z výše uvedených důvodů jsme lehce přeskočili rozbruslení a přistoupili k samotnému utkání. Seskupení útočných řad doznalo tentokrát určitých změn, takže v prvním útoku se po boku Macka a Mášenky objevil neúnavný Graff a ve druhém se Hraboš postavil na levé křídlo k Oťasovi s Havlajdou. Třetí formace zůstala beze změn tedy Mara-Dave-Víťa. V obraně potom Švéd s Vaškem a Tuňák s Pokecem. Jo a brankář byl nějaký Peťa :-))

Do utkání jsme vstoupili poněkud vlažně, snad s myšlenkou, že by to mohlo jít samo. Ujali jsme se sice vedení, ale soupeř velice rychle srovnal a nám nezbývalo, než sešlápnout poněkud více plynový pedál. (V tuto chvíli už mi hlava pozvolna padá na klávesnici, takže kdyby jste snad našli nějaké překlepy není to rukama ale čelem.) S přibývajícím časem se nám naštěstí podařilo proměnit několik málo střeleckých příležitostí a odskujeme na příjemných 5:1. Bohužel se opět projevilo částečné uspokojení a z pohodlného zápasu se pozvolna stává drama 5:3. (Tak teď to na mě fakt padlo! Polehávám vedle notebooku a těžce hledám písmena…. Zjevně to budu muset zkrátit…) Naštěstí však nepřipouštíme hitchcockovskou(to jsem psal cca 2 minuty) zápletku ze zápasu s Rondem a dvěma brankami opět odskakujeme na uklidňující rozdíl 7:3. V závěru přidáváme ještě jednu branku na 8:3 a tímto skóre končí i celý mač Devils vs Technika.(Postýlko, už jduuu..)

Co následovalo poté jen ve zkratce. Návrat do šatny, druhá fáze žranice, krátký rozbor zápasu, fasování týmových ponožek, probírání Hrabošovy postavy a následně i přítelkyně a na závěr, jako již tradičně, Marův soukromý svět kuriozit a rekordů…..

S přáním dobré noci, se s vámi všemi loučí spící manažer Havlajda.

(Hajej, dadej…..)