Neuvěřitelné

Po poslední blamáži od Predátorů, kdy jsem se další dva dny plazil kanálem, abych náhodou někoho nepotkal, nás čekal zápas uzavírající první polovinu základní části BHHL. Protivníkem nám byl Sputnik, což je soupeř, který nám příliš nesedí. Když nad tím tak ale přemýšlím, tak nám už momentálně asi nesedí nikdo…
Poslední dobou se nám to do brány sype ve velkém, takže i optimista Franta v kabině vypadal poněkud přešle. Bylo vidět, že mu již vysadili léky proti bolesti, což zjevně srovnalo rozháranou mysl. Hráli jsme na již prakticky standardních 10 kousků, což na některé jedince nepůsobí příliš optimisticky.
Začátek zápasu přinesl rychlý pohyb hráčů Sputniku a bleděmodrá družina se po poslední lekci raději držela poněkud zpět. Dobře zvládnutá obranná ulita následně uklidnila drobnou nervozitu v našich řadách a po pár úvodních oťukávacích minutách jsme i my začali pozvolna vystrkovat růžky. Důkazem toho byl i nenápadný gól z hokejky „myslivce“ Macka, který podivným „motýlem“ překonal vše, co mu stálo v cestě.
Druhá třetina v našem podání opět nezklamala, takže jsme ji jako vždy odehráli s lehce zataženou ruční brzdou, což výrazně zvýšilo soupeřův pohyb na naší polovině hřiště. Ke konci této části hry jsme se však opět vrátili na vlnu z první periody a svižnějším bruslením si dokonce vypracovali pár zajímavých střeleckých příležitostí. Každopádně i po 30 minutách na tabuli stále svítilo 1:0 pro nás.
Závěrečný úsek hry bych rozdělil na dvě části. V té první jsme se překvapivě dostávali do čistých brankových příležitostí, které však bohužel brankou neskončily a v té druhé jsme již hráli spíše zaňďoura se snahou o udržení do té doby příznivého výsledku. Ač se to po posledním debaklu zdá prakticky nemožné, nakonec se nám podařilo udržet jednobrankový náskok z první třetiny a my mohli po závěrečném hvizdu začít slavit nejhubenější výhru 1:0, která se v na této úrovni příliš často nevidí.
Závěrem bych chtěl všem poděkovat za nadšený bojovný výkon, což se pozitivně projevilo i na výsledku.