Devils vs Kings level 1

Vítám všechny u reportáže z prvního střetnutí čtvrtfinále play-off BHHL mezi týmy HC MBL Devils a HC Kings.

Pokud se podíváme na statistiky z právě probíhajícího ročníku, utkali se oba soupeři celkem dvakrát a vždy odcházeli s plným bodovým ziskem hráči Kings. Jejich výkony měly po celou základní část velmi vyrovnaný charakter, což jim vyneslo před vyřazovacími boji pozici druhého nejvýše nasazeného týmu a tím i roli jednoho z největších adeptů na titul….

Devils se naproti tomu letos poněkud trápili a až teprve závěrečný finiš jim umožnil proklouznout do play-off. Tady bych asi příliš nežehral pouze na stárnutí „materiálu“, ale i na pohyby na soupiskách všech zbylých mužstev. Co si budeme nalhávat, zatímco ostatní týmy během několika sezón značně posílily a kádry si dosti zásadně obměnily k lepšímu, Ďáblové setrvávají u svě obligátní partičky, která se spolu protlouká amatérskými ligami již více než jedno desetiletí. Je pravda, že na pohybu některých starších ročníků už to začíná být znát, ale parta je parta….

Kápo naplánoval sraz 45 minut před začátkem zápasu, ale vzhledem k souběžně hranému rozhodujícímu zápasu čtvrtfinále extraligy mezi Kometou a Zlínem se hráči do kabiny trousili velmi pozvolna. Vylosovaní jedinci se potom zapojili do akce malujeme s kapitánem, při které jim bylo názorně vysvětleno, jak by to na ledě mělo vypadat a kterým situacím se naopak vyhnout velkým obloukem. Některým šťastným na pochopení plátna stačilo pár sekund, jiní studovali návod o poznání déle a ještě odcházeli s výrazem vyplašené laně.

Utkání začalo rychlým pohybem Králů a snahou o něco podobného i v řadách Ďáblů. Hra se přelévala ze strany na stranu a překvapivě hned při první vážnější situaci se bleděmodrokabátníci z MBL dostali do vedení (1:0). Kápo i nadále všechny neustála nabádal k intenzivnímu bruslení, které by nás alespoň částečně přiblížilo ke svižně se míhajícím hráčům soupeře. Jeho slova však zjevně nepadla na úrodnou půdu, neboť záhy bylo po zmatcích v našem obranném pásmu vyrovnáno (1:1). Hru pak spíše tvořili hráči Kings a Ďáblové se ve zbytku třetiny zaměřili spíše na neudělání zásadní chyby, než na bezhlavou hru dopředu. Přesto se v jejich obraně občas objevila okýnkA, které musel Peťa v bráně neustále zavírat.

Ve druhém dějství se obraz hry příliš nezměnil a hokejovost byla i nadále spíše na hokejkách soupeře, který ji záhy dokázal přetavit i ve vedoucí branku (1:2). Naštěstí hned po buly sebral puk Palič a nejkratší cestou si to nemířil k bráně Kings…. Tam zajímavou kličkou „Pojď sem, kam jdeš, jé ty jsi tady…“ zasunul puk do brány i s brankářem a bylo opět vyrovnáno (2:2)! Zase né nadlouho…. Další chybka při vyvážení kotouče z naší třetiny a po svižné ráně opět tečeme….(2:3). V dalším průběhu hry jsme začali prakticky všechny puky nahazovat na bránu soupeře s tím, že se z toho třeba něco ujme. Dlouho tato snaha vycházela vnivěč, až při jednom takovém pokus z rohu ledové plochy se puk šťastně otřel o Pítrsova široká záda a skončil za překvapeným branařem Králů potřetí (3:3).

Třetí třetina měla přinést rozuzlení této čtvrtfinálové bitvy. Musím se opakovat, ale Kings i nadále působili hokejovějším dojmem, na což Ďáblové odpovídali sice poněkud kostrbatou rozehrávkou, ale o to větší bojovností a kolektivním pojetím. Brankáři na obou stranách pak vytáhli několik skvělých zákroků a vše pozvolna směřovalo k samostatným nájezdům. Ty však při jednom vcelku nenápadném protiútoku odmítl oslavenec Bogi po asistenci kápa Hraboše (4:3). Závěrečné minuty se pak odehrávali zejména v obranné třetině Ďáblů a Peťa v bráně dokazoval svoje vysoké gólmanské kvality. I přes trvalý tlak Kings se však stav až do závěrečné sirény nezměnil, a tak se Modrásci mohli radovat z prvního vítězství v této sérii.