Na houpačce

Měla-li nám zůstat alespoň minimální šance na účast v letošním play-off, bylo bezpodmínečně nutné dnes bodovat a pokud možno vyhrát. S ohledem na to, že prakticky ve stejný čas se nám potkaly zápasy Čertů v OBL a Ďáblů v BHHL, bylo stěžejní sestavy strategicky rozdělit, aby nedošlo k zásadnímu oslabení na jedné či druhé straně.

Nakonec odjíždělo do Rosic deset kousků „staříků“ a v Brně na halách se očekávala účast 11 až 12 kousků „těch ostatních“. V šatně samotné pak po několikerém přepočítání vyšlo nelichotivých 11, když nejmladší z nás všech na dnešní hokej decentně pozapomněl…. Manažer však opět ukázal pevnou ruku a již v polovině první třetiny dorazil i Bogi.

Úvod utkání nepřinesl příliš oku lahodící hokej a slovo holomajzna by zhruba vystihovalo kulturní produkci na ledové ploše. I přesto jsme se díky důrazu Paliče dostali do jednobrankového vedení (1:0), které vlilo alespoň špetku optimismu do naší již tak pesimisticky laděné krve. Rychlé vyrovnání (1:1) nás však vrátilo zpět na zem a začínalo se odznova. První periodu jsme však přece jen končili s úsměvem na rtu a vedením 2:1.

Když pak na začátku druhé části hry zvýšil Vašek ekvilibristicky na 3:1, vypadalo to s námi najednou až nečekaně dobře. Hra se odehrávala spíše ve středním pásmu a soupeř působil víceméně netečně. Bohužel závěr druhé patnáctiminutovky nás zastihl doslova v nedbalkách. Zbývalo pouhých 89 sekund do jejího konce, když jsme šli do čtyř… Je těžké zmínit, co přesně se od tohoto okamžiku až do přestávkové sirény odehrálo mezi mantinely, ale vysvětlit to, je prostě nad moje síly. Bude asi muset stačit prostý komentář, že po třiceti minutách svítil na světelné tabuli průběžný stav 3:4 v náš neprospěch!

Třetí dějství jsme začínali v těžké depresi a náš výkon se propadl do roviny křečovitého plácání do puku a neschopnosti si nahrát na 2 metry. Čas rychle utíkal a ony potřebné body nám opět utíkaly mezi prsty…. Jako by byla ta letošní sezóna skutečně zakletá. Závěrečná třetina se nacházela zhruba ve své polovině, když dorazili naši zkušení z Rosic a zvěstovali nám své slavné vítězství 5:2, přičemž sám Alžířan si prý připsal gól a asistenci…. V tu chvíli bylo nám modráskům na střídačce najednou jaksi stydno… Do konce zhruba 6 minut a my se plácáme jako na prýglu. Z chmur nás vytahuje až Graffova vyrovnávací branka (4:4), po které se však Havlajda nechal zbytečně vyloučit a od té chvíle si pak usilovně okusoval nehty na trestné lavici. Asi úspěšně, neboť právě ve chvíli, kdy se měl vrátit na ledovou plochu, ujel všem opozdilec Bogi a nekompromisně nás poslal do vedení (5:4). Na střídačku se vrátila eufórie… Bohužel konec jsme již dohrávali pouze v oslabení, jelikož na trestnou lavici postupně usedli ještě další dva naši hráči…. Naštěstí to ani jednou nebylo do tří…. Obrat ze strany soupeře se však nekonal, protože nejdříve brejk dva na jednoho vyžil Weibec (6:4) a následně i Graff (7:4). Závěrečná siréna pak udělala definitivní tečku za touto neuvěřitelnou houpačkou.