Psychika je to hlavní

Po pondělním nepříliš povedeném mači (myšleno herně) nás hned ve středu čekal druhý zápas předkola play-off proti týmu Bulls.

Proti úvodnímu měření sil došlo v sestavě pouze k jedné změně a to nahrazení Dava mojí maličkostí. Jak hluboké šrámy tato výměna nechala na spoluhráčích nebudu rozebírat, pravdou však je, že jsem byl taktně upozorněn, že s tabletem vypadám lépe……. Trenér Činčera s k překvapení všech přítomných nedostavil vůbec a z kuloárů prosákly zprávy, že se po návštěvě našeho prvního zápasu nervově zhroutil a koučing s okamžitou platností definitivně vymazal ze svých životních aktivit.

Tady názorně vidíte, že psychika je mocná čarodějka, se kterou si není radno příliš zahrávat. To ví ostatně i Pokec s Havlajdou, jimž byl vcelku nedávno naservírován impozantní den „D“, při kterém se do úst vkrádala slova umělců z filmů pro dospělé a svět se zdál ošklivý a černý. Na tomto místě si snad mohu dovolit nastínit trable druhého jmenovaného, avšak rodinné trápení mistra P raději ponechám v tajnosti….

Představte si situaci, že ráno… No, ráno… Spíš brzy dopoledne přijdete do práce…. No, do práce….. Spíš do zaměstnání. Uvítaní šéfa (švestečky apod), pár slov s ostatními otroky a pak již kontakt s nevyzpytatelnými zákazníky. První problém vám skočí do náruče hned při úvodním telefonu a vy máte na drátě Itala, který umí česky o něco lépe jako vy italsky. Krásné lingvistické skvosty na sebe nenechají dlouho čekat. „Vy volat, já být šťastný.“ je pouze úvod. Pak již následuje ostrá jízda. „Navalit deska a dát na dum kdyby pršet, protoše manšelka být sama doma.“ V tu chvíli si uvědomíte nemilou skutečnost, že štěstí bohužel chodí po jiných cestičkách, než na jaké se právě nalézáte vy.

Poněkud zpitomnělý se chystáte na další kontakt a na druhé straně drátu se po dlouhé pauze ozve: „Sooooo, já neumet cesky, only english….“. Jako totální dřevák na jazyky jste se právě chytli do další pasti. Vysvětlit totiž ženštině se zajímavým welšským dialektem, že si sice objednala luxusních devět metrů, ale balení je ještě luxusnějších sto, je prakticky nadlidský výkon. Rozhovor plný eeeeeee, hmmmmm, aaaaaaa a what?? vám tak zabere dalších deset až patnáct minut. Když je po všem, začnete věřit v lepší zítřky…. Ale jak se správně říká „Na po.raného i ha.zl spadne“…….

H: Dobrý den! (radostně)
R jako Rus: Što? (podivně)
H: Do p.dele, to je zase den!!!! (pro sebe)
H: Máte u nás objednávku! (pro Rusa)
R: Što?? (důrazněji)
H: Já ti dám što… (pro sebe)
H: Ty vo.e, to je snad skrytá kamera… (opět pro sebe)
H: Opakuji, máte u nás objednané zboží! (decentně důrazně – co kdyby přijel)
R: Aaaaaaaa (buď ho někdo právě zabil nebo chápavě)
R: Já vim, ale špatně rozumět…. (takže chápavě)
H: Ty to víš, já to vím, ale co s tím budeme dělat? (pro sebe, ale rád by nahlas)
H: Zjistím, jak je to s dostupností. (jako na hluchého v domnění, že čím víc se řve, tím víc je rozumět)
R: Daaaaaaaa (radostně a dokonce chápavě)
H: Hmmmm, dělám pokroky, ještě hoďku a můžu je do Moskvy prodávat suvenýry…. (rozmrzele pro sebe)
H: Jak to budu vědět, zavolám! (opět s velkou dávkou artikulace a hlavně hlasitě!)
R: Da, Da (spokojeně)
H: Nashledanou! (s přetvářkou) A sbohem! (pro sebe)

Hovor se opakoval cca po dvou hodinách opět s tím vysledkem, že mi bylo oznámeno, že „žena paradíla a ja nepanimáju ničevo!“, „napišíte mi mááájlom“, „spasíííba“…….

To by asi stačilo, jelikož teď už ani nevím, proč jsem to sem psal?! Prostě psychika dělá divy a ve sportu obzvláště! Už vím, chtěl jsem vám jen vysvětlit, proč Franta nepřišel :-)

Možná i proto byla nálada před zápasem poněkud tichá až zádumčivá a hovor obstarával pouze Havlajda, u kterého se spekuluje o tom, že je na baterky, a přizvukující Oťas. Dokonce ani příchod Skandinávce více hluku do kabiny nepřinesl a to již je co říci….

Utkání samotné začalo vskutku skvostně, když se hned v úvodní minutě trefil Pítrs a o chvíli později ho napodobil kápo Hraboš. Hrál se bojovný ale poněkud nesourodý hokej, který by případné diváky ze sedadel rozhodně nazvedal.

S přibývajícím časem se skóre na naší straně navyšovalo a po brankách Vendyho, Pokeca a opět Pítrse s Hrabošem se zastavilo až na stavu 6:0. V tu chvíli přidal svůj druhý zásah v utkání i obávaný lamač ruk Pokec, ten však bohužel do vlastní sítě…..

Konečný výsledek 6:1 nás posouvá do čtvrtfinále, ve kterém již příští středu narazíme na CSKA.

Chválím tímto celý kolektiv za bojovný mač a místo své omluvy za bídný výkon přidávám úsměv, který však bohužel nemůžete vidět:-)

Komentáře (1)

1. Palic napsal:

   27.3.2014 (07:59)

   …. moch jsi přidat fotku s úsměvem k článku a bylo by to !!!
   V šatně jsi rozhodně nevypadal, že máš radost z výhry ( možná máš strach před svým zaměstnavatelem ukázat radost a energii, aby Ti následně druhý den v zaměstnání nepřidal …. práci !! )

   Jinak pánové, včera to bylo ubojovaný. Je vidět, že když jsme v pohybu tak umíme ovládnout střední pásmo !!!! Měl jsem z nás včera radost !!! Jen tak dál !!!