Kápo pozvedl prapor.

Dnešní zápas byl pro naše seběvědomí hodně důležitý. Tým Ronda je totiž poslední ryzí amatérský klub v soutěži, za což také doplácí svými výsledky. Zatím nezískal bod a my jsme nechtěli být první, který jim nějaký daruje.

V kabině jsme se už na probírání taktiky vyprdli, protože stejně víme, že jsme směska sklerotických důchodců a mladých floutků, kteří neposlechnou ani rodiče. Rozchytávání brankáře proběhlo jako vždy střelou do hlavy. Tentokrát přesně zamířil Graf , což Jarna náramně ocenil. I nový vítězný pokřik : „Ču.áci“ se ujal. (opravdu ň tam nechybí).

Teď k hokeji. Prostě jsme na ně vlítli, Pítrs otevřel skóre a prakticky nasměroval zápas jedním směrem. Góly pak dávali skoro všichni, hlavní hvězdou večera pak byl kápo se čtyřmi zářezy. Nejhezčí gól dal nekompromisním ramínkem Vendy. Z obránců se dočkal gólu Nevča a mohl si pak vychutnat uznání od “ Bílé Hůlky“- nehrajícího lamače dívčích srdcí. Ne, Tuňáčku, to nemyslím Tebe. Ty jsi vzorný manžel, na kterém je hned poznat, když má slíbeno :-).Z obránců se ještě trefil Pokec, ale do vlastní brány ( prý chyba v navigačce). Konečný výsledek 13:2 dal úsměv do tváře všem našim hráčům, tak jsme pak vypadali jak reklama na zubní pastu.

V kabině už proběhli tradiční drby kdo, s kým, kde a jak. Pikantnosti z domácí, sousedčiny i kamarádštiny ložnice. Jestli to teď čte nějaká manželka, tak právě o Vás nepadlo ani slovo, ať vyhraju ve Sportce, jestli lžu!

Na závěr jsme si poslechli písničku a navnaděni se rozjeli k domovu.

http://www.youtube.com/watch?v=oa2_zQ08A90

Tento příběh je smyšlený, jakákoliv podobnost s nějakýma osobama je čistě náhodná.

Čest zítřejší práci!

Jarna