Konečně za tři body
Vloženo: 14.01.2014 | Kategorie: NovinkyDeprese začala pozvolna padat na všechny hráče Ďáblů přímo úměrně počtu prohraných zápasů v řadě. Dnešní souboj s Predátory navíc nebudil dojem, že bychom měli alespoň zahlédnout světlo na konci tunelu.
Sestava přitom po bojkotu pana majitele, pracovní pijatice Víti, úpravě Oťasova nového šípu na lůžkovou úpravu s madly a Švédově plánovanému liftingu dolní poloviny těla doznala v poslední době několika změn, které do sebe zatím jen velmi pozvolna zapadají. Ví to i kápo, který svoji motivační řeč protkal výrazy jako „lůzři, „tragédi“ či „kopyta“, čímž sice vyrovnal psychiku tradičních sebemrskačů, ale bohužel do jejich řad poslal i pár nových pacientů.
Úvod zápasu splnil veškerá naše očekávání a všichni jsme se tak mohli zažít pravou nefalšovanou pouť se vším všudy. Vozili jsme se na kolotoči, sledovali střelbu na střelnici a občas proběhla i jízda hrůzy. Za sebe musím přiznat, že toho bylo někdy až moc. Samotné skóre zápasu jsme sice vcelku nečekaně otevřeli my (1:0), ale stačil dvakrát řetízkáč a jednou pojď sem – kam jdeš a bylo to hned 1:3. Do první sirény jsme sice ještě stačili korigovat (2:3), ale celkový dojem z Prátru byl vcelku nevalný. Kápo nám proto o přestávce zakázal všechny atrakce a kladl důraz zejména na slovní spojení „banda ču.áků“, „to nemyslíte vážně“ a „zvracejte za střídačku“.
Poučeni hlavou týmu jsme odhodláni nastoupili vstříc druhé patnáctiminutovce. Skvělý proslov nejvyššího však měl poněkud pomalejší nástup a po dalších labutích zdarma jsme rázem tekli 2:4. Naděje na solidní výsledek se začínala ztrácet kdesi v nedohlednu a morálka týmu pozvolna upadala k bodu mrazu. Zhruba v polovině mače však došlo k poměrně zásadní změně v přístupu „kolotočářů“ a i díky tomu k drobným výpadkům na většině jejich atrakcí. Hlavně z toho důvodu se nám také ještě do druhé pauzy podařilo snížit na 3:4 s výhledem na solidní výsledek i do finální třetiny.
Po druhé přestávce atrakce definitivně zmizely, což se poměrně zásadně projevilo na obrazu hry. Jestliže jsme do této chvíle tahali za kratší konec provazu, ve třetí třetině se poměr sil nápadně vyrovnal, z čehož pramenilo i naše vyrovnání na 4:4. Drobná euforie z této branky nám však vydržela sotva minutku, kdy jsme opět po banální chybě v obranném pásmu dovolili Predátorům vyhoupnout se na vedoucího koně 4:5. V té chvíli však již bylo více než patrné, že hokejově zdatnějším soupeřovým hráčům v závěrečné periodě prostě a jednoduše došlo. Stále si sice vyměňovali přesné přihrávky, dokázali nás přehrávat ve hře jeden na jednoho, ale chyběla tomu již jiskra z úvodu zápasu a hlavně nasazení…. Pár minut před koncem se nám tak podařilo vyrovnat na 5:5, aby nám v poslední minutě svým třetím gólem v zápase vystřelil tři body hrdina Pítrs!
Nebudeme si nic nalhávat, soupeř nás v první polovině mače jasně přehrával, ale v závěru „zemřel“ na fýzu.
Palec nahoru tentokrát jednoznačně dostává Pítrs!
Palec dolů raději z motivačních důvodů udělovat nebudu, případní kandidáti sami ví :-)
Komentáře (8)
Hoooodně vtipný článek, Maro :D Měli bychom určit někoho do nové funkce kustoda, který se bude starat o hokejky a další výstroj… Přece jen kdyby jsi měl správně vyladěnou hokejku, mohlo být skóre výraznější…v náš prospěch samozřejmě. A asi by tím hrajícím kustodem neměl být Mášenka… :)
super článek a ještě lepší pocit mám z výhry ….. :-)
PS: pozoruji pomalý přerod skromného spoluhráče a slušňáka na novýho „Líbu“ !!! Furt mi připomínal, kolik že má kladných bodů, a že bych se se známosti s kápem měl před ním o něm a jeho bodech zmínit. No a když kolem naší střídačky přejel některý ze spoluhráčů ihned mi referoval jak na tom je. Tak třeba číslo 18 je prý na tom velmi dobře a to i přes špatnou hokejku, která prý nestřílí nahoru !!!
Prej když budem chtít, tak mi (nám ?) pošle svoji tabulku v excelu.
:-)))))))))
Ta tabulka v excelu by mě docela zajímala :-))
Mára taktně pomlčel o mooc hezkém gólu, na který přihrál Hrabošovi zpoza branky. Matně si vzpomínám, který bek ho nestihl pokrýt… :-(
Kvalitnímu hráči je prakticky jedno, jestli má v ruce hokejku, klacek nebo hrábě. Avšak výběr hokejové hole u podprůměrného hráče je doslova alchymie……. Solidních „bald“ na opírání se totiž dělá poměrně málo :-)
To Hraboš – Havlajda měl suprově vyladěnou baldu nahoře, o spodku ničehož neříkal. Chtěl jen poladit kolík, což jsem mu udělal. Za jeho střelbu tudíž neodpovídám. :)
To Palič – Havlajdu klidně naučím střílet nahoru, natrénoval jsem si to při play-off na zápase dědků. :D
Zdenále, pokud jsi Havlajdovi poladil kolík, patrně zodpovídáš za víc než jen jeho střelbu… :)
Že by? :-))