Veselé Vánoce
Vloženo: 26.12.2013 | Kategorie: NovinkyKamarádi, mám chvíli čas, tak se s vámi podělím, jak probíhají svátky u Perkelů.
Vše začíná čtvrtou adventní neděli, kdy se chystáme s rodinkou odpoledne na Vánoční trhy na Svoboďáku. Můj nápad, že pojedeme autem, protože to vyjde levněji než MHD, byl opravdu nevydařený. Po 45 min. kroužení kolem centra a hledání parkovacího místo mi do chází trpělivost a nechávám auto na pospas osudu na místě pro invalidy. Nápad vyjít si s rodinkou na trhy měli opravdu všichni a tak se prodíráme mezi davy na Svoboďák. Zde vystojím 30.min frontu na bramborové spirály pro děti a začíná mě to tu pomalu nebavit. V tom mi jedna moje dcerka něco říká, jsem už nahluchlý a sklaním se k ní, v tom ona vyskočí a já ji čelem srážím na záda k zemi. Lidi se na mě otáčí, jak na tyrana, co mlátí děti. Dcera měla sluchátka, nic mi neříkala, jen si zpívala a zrovna si vyskočila, když tancovala. Naštvaný s boulou na čele ji postavím ke stolku u stánku a jdu pro čaj. V tom moje neposedná dcerka drbne do stolku a převrací kelímek se svařákem na postarší dámu. Omlouváme se a mizíme do kostela se podívat na betlém. Již u dveří se na mě všichni otáčí a hned se křižují. Dochází mi, že v bundě s nápisem Devils to není v kostele to pravé ořechové. Jedeme domů, cítíme nějakou divnou vůni, purpura na plotně to ale není. Je to náš ohořelý stůl od svícnu z jablíčka, který nám vyrobila naše nejmenší ve škole. Zbyla z něj křížala s drátkem po mašličce. Bohužel manželčin úkol sfouknout všechny svíčky před odchodem, jsem nezvládl.
Další den mě požádala tchýně, abych ji zavezl ke kamarádce pro dárek, který vyrobila pro děti. Říkám ji, že spěchám, tak ji za 10. minut u ní doma vyzvednu. Přijíždím, zvoním, otevírá tchán. “ Kde je babička?“ ptám se, “ Nevím“. Hledáme ji po baráku, no nic, zkusím ji zavolat, telefon se ozve v kuchyni, babička nikde. No nic, jedu domů, ale ještě se radši podívám, jestli ji nenapadlo mi jít naproti. Richtig! Stojí celá promrzlá na zastávce, kde bych ji nikdy nečekal. Jedeme ke kamarádce, po 20.min kroužení v Juliánově zjišťuji, že u ní byla jen jednou autobusem a tu ulici asi nikdy nenajdeme. Ještě že mám v telefonu navigačku a tchýně měla na papírku napsanou adresu: Kamenačky 50. Ulici jsme našli, ale 50 tam nikde nebyla, chytám už nerva, spěchám. Zavolat kamarádce tchýně nemůže, protože nechala doma mobil. Dostávám nápad, volám tchánovi, ať se podívá do mobilu a nadiktuje mi číslo z tchýnina mobilu na kamarádku. Vše je O.K. až na to, že tchán na mobil bez brýlí nevidí a nemůže je najít. Po 20.minutách volá, že je našel a sděluje mi číslo. Heuréka, záhada vysvětlena, adresa je Kamenačky 53.
Štědrý den probíhá vcelku dobře, nastavuji časový spínač na rožnutí stromku, což je signál, že přišel Ježíšek. Bohužel jsem to opět nějak spletl a stromek se rozsvítil už před večeří. No nic, musíme rychle sníst 5 kg kapra, kterého tchán chytil ve Svitavě, když plaval zrovna na znak. Bohužel ani den naložení v mléce jeho bahennou chuť nepřebilo. Pak už se vrháme ke stromku, kde jsem manželce přichystal překvapení. Koupil jsem ji nový vestavěný odpadkový koš do kuchyně, do kterého jsem ukryl ostatní její dárky. K velkému mému překvapení byl koš zlatý hřeb večera a žena z něj měla opravdovou radost.
Na Štěpána vyržíme ke tchýni na kačenu. Musíme přijet brzy, protože se zde sejdeme i se švagrovou rodinou a vzhledem k tomu, že je tu malý stůl, tak se jí na dvě etapy a loni stalo, že si švagr přidal a na mě již kačena nezbyla. Žena bere cukroví, vráží mi pytel ze smetím a igelitky do ruky a spěcháme k autu směr babička. Přijíždíme už ale pozdě, švagrovo auto už je tu. V tom manželka něco hledá v kufru a ptá se mě, kam jsem dal ty igelitky. „Jaké igelitky? Nesl jsem jen smetí????. Samozřejmě jsem vyhodil igelitky i s dárkama pro tchýni a tchána omylem do popelnice i se smetím stejně jako loní manželčinu kabelu s adventními věnci pro celou rodinu. Loni jsem na to přišel až po 8 hodinách a zapomněl jsem do kterého z 8 velkých kontejnerů, jsem to vyhodil. Nevěřili by jste, kolik smetí za 8 hodin lidé z paneláku vyprodukují. Bylo to na dně v tom posledním po hodinovém probírání. Letos to bylo v půlce prvního už po 5 minutách prohrabávání :-)
Kačenka zbyla a byla vynikající i když na mě nevyšla vidlička, ale s nožem a lžičkou to také šlo :-)
Jarna
Komentáře (4)
Já vám tak ty Vánoce závidím… :D
Jdu si vyměnit textil :-DDD
:D :D :D
Je to dobrý, jsme normální rodina :-)