Začali jsme výhrou

Středa přinesla úvodní zápas celého čtvrtfinále play-off BHHL. Jak již bylo avizováno, čekali nás Farmáři.

Konec základní části nás nenašel zrovna v ideálním herním rozpoložení, takže jsme vyřazovací boje vespolek vyhlíželi spíše s určitou mírou despektu než s optimismem. Pravda do kolektivu se po zranění vrátil kápo a dal hře opět určitý řád, ale lehkost z první poloviny soutěže byla stále kdesi v nedohlednu. Všichni jsme však pevně věřili, že s úvodem play-off se nám snad podaří náš „nevalný“ styl poněkud upgradovat.

Příležitost ke startovacímu testu naší připravenosti nám nabídl první čtvrfinálový mač s Farmou. Ihned po vstupu do šatny se dostavila první pozitivní skutečnost. Své narozeniny totiž na „Apríla“ oslavil nestárnoucí „Hugo“ Švéd a nám ostatním to dal pocítit bohatým předzápasovým občerstvením. Na tomto místě je třeba zmínit, že každý jednotlivec z řad Ďáblů k občerstvení před zápasem přistupuje poněkud jinak. A tak zatímco nenažraný Havlajda se nebojí napchat si pupek ještě před úvodním buly, profící jako Hraboš se občerstvení raději nedotýkají ani pohledem, aby snad zbloudilá kalorie neznehodnotila jejich blížící se vrcholný výkon na ledové ploše. Se Švédovou oslavou byl spojen i fakt, že se o něj alespoň v tento večer nebudeme otírat oplzlými připomínkami…. Bohužel některé produkty z našich řad si nedokázali odpustit škodolibé poznámky či nemravné příspěvky ani v tuto slavnostní chvíli(Čuňák1 a Čuňák2), čímž oslavencovu „párty“ poněkud morálně znehodnotili a vilné „staříky“ z týmu úpěšně rozparádili. U jmenovaných se pravděpodobně jedná o určitou sexuální poruchu, spojenou s vyhledáváním intimností za každým slovem, gestem a tentokrát i kouskem použitého nádobí. Je alarmující, jakou fantazii dokáže mít ženatý muž se dvěma dětmi a věkem blížícím se čtyřem křížkům s ohledem na to, co se pak může honit hlavou pánům tvorstva již svazkem manželství nezatíženým, o nějaký ten level starším a co se týče rozsévání biologického materiálu úspěšnějším….

Na led jsme tak vstupovali každý v poněkud jiné náladě a jednotnost jsme nalezli až při stmelovacím pokřiku u vlastní brány. Ani v ten moment však naše řady ještě nebyly zcela kompletní, neboť jaderný energetik Vendy se poněkud pozapomněl při prohlídce jaderného reaktoru v Mochovcích, aby se však od půlky první třetiny stal prvním světélkujícím hokejistou BHHL. Samotný úvod zápasu připomínal jeho důležitost, a tak se oba týmy spíše oťukávaly s očekáváním, co předvede soupeř. Hra byla sice poměrně svižná se solidním nasazením, ale o koukatelnosti se dá lehce polemizovat. Úvodní branku tohoto čtvrfinále bohužel vstřelil soupeř a to navíc v naší přesilovce pět na čtyři 0:1… Naštěstí třetí útok dokázala na tuto trefu za Jarnova záda poměrně záhy odpovědět díky dorážce všudybyla Macka, takže první třetina končila za nerozhodného stavu 1:1.

Druhá část nijak zvlášť nevybočila ze zajetých kolejí startovací patnáctiminutovky a hrál se i nadále poněkud urputný hokej s množstvím nepřesností. My jsme se spoléhali spíše na probíjení se středním pásmem a střelbu za hranicí útočné modré čáry, zatímco Farmáři spoléhali spíše na rychlé brejky či výpady ve dvou mužích. Tato pasáž zápasu přinesla rostoucí počet vyloučených na obou stranách, což se dalo přisoudit zvýšeným snahám obou týmů o zabezpečenou obranu. I když byla hra opět velmi vyrovnaná, podařilo se nám nejdříve po brejku Graffa (2:1) a následně po samostatné akci Hraboše (3:1), odskočit na dvougólový rozdíl, který jsme si nakonec odnesli i do závěrečného dějství.

V něm již bylo střetnutí hodně rozkouskované a naše šance na výhru držel opět skvěle chytající Jarna P. Farmáři se tlačili ze všech sil za případným snížením a my jsme naopak produkovali nepříliš pohledného „zaňďoura“. Když to již vypadalo, že skóre ze druhé třetiny bude i konečným, podařilo se soupeři minutu před koncem šťastně snížit (3:2), když se zbloudilé nahození jednoho z obránců protivníka překvapivě odrazilo od žeber jeho spoluhráče za zkoprnělého Jarnu. To vybídlo Farmáře k poslední zteči ve formě závěrečné hry bez brankáře. Jejich pokus však zhruba půl minuty před koncem potrestal štírek Oťas, který po předchozím nahození Hraboše krásnou otočkou zpoza brány zasunul puk do odkryté soupřovy klece (4:2). Závěrečná siréna tak jen potvrdila naše vítězství.

V sérii hrané na dva vítězné zápasy jsme se ujali vedení 1:0 a příští úterý nás čeká mač číslo dva….

V pozápasové kabině propuklo bujaré obžerství spojené s pokorným přijetím úvodní výhry, která sice zahřála u srdce, ale postup do semifinále zdaleka neznamená. Farmáři totiž jasně dokázali, že jsou velmi silným protivníkem, který rozhodně nedá svoji kůži lacino!