Problémy se sestavou přetrvávají
Vloženo: 20.02.2013 | Kategorie: NovinkyCo se zpočátku mohlo zdát jako náhoda, to se nyní ukazuje jako jev dlouhodobý.
Ano, mluvím o skládání týmu pro zápasy BHHL. Dříve jsem měl sestavu složenou během půl hodiny, nyní obešlu celou soupisku čítající 22 lidí a ještě musím po telefonu přemlouvat, abych dal dohromady něco kolem deseti kousků…. Kde je chyba? Opravdu nevím. Většina jedinců se přitom zaklíná formulkami „zranění“ případně „nemoc“.
Stejný problém se opakoval i tentokrát. Přihlédnu-li k tomu, že ráno po zrušení účasti Davem mi zbylo pouhopouhých děvet lidí do pole plus golman, pak je výsledných jedenáct kousků docela slušným manažerským úspěchem. I když jedenáct není zcela přesné označení…., spíš deset a půl…. :-)
Nyní shrnuto a ve zkratce.
Ráno dostávám sms, že nedojde ani Dave a zbývá mi 9+1 člověk.
Propadám v paniku, neboť na dva beky a sedm útočníků se hraje velmi špatně.
Hraboš se mi nabízí, že jako desátý se do pole klidně postaví. Klade však zvýšený důraz na slovo „postaví“!
Nezbývá, než zkusit apelovat na některé srdcaře.
Rozhodil jsem síť třem obráncům a doufal, že se chytí všichni.
Bylo to ale jen doufání a víra v osobní kouzlo.
Kraťas mě odmítl okamžitě, neboť si při manželské erotice narazil bok a již při chůzi prý působí, jako by análně cucal hašlerku…. Bruslení si nedokáže představit.
Švéd dělal chvíli drahoty, ale nakonec i přes bolavé pravé zápěstí účast potvrdil. (Toto zranění je pravidelnější spíše v mladém věku.)
Nevča na účast také slyšel, jen musel udat ke hlídání své dva potomky. Jedinou možností však byla paní tchyně…..
Nemám tušení, jakým způsobem to dokázal, ale na hokej nakonec přišel…..
Opakuji, že jedenáct kousků jsem tentokrát bral jako velký manažerský úspěch.
Do šatny jsem dorazil poměrně pozdě, ale rozhodně ne poslední.
Morálka bez Hraboše povážlivě upadá…..
K mému velkému překvapení chyběl Oťas, který bývá v kabině vždy první.
Nezbývalo, než mu zavolat….
Přepis hovoru:
Manažer: Ahoj Oťas!
Oťas…. položil….
Manažer: Halooo, Oťas?
Oťas: Nazdar, kamaráde!
M: Kde jsi?!
O: Kde bych byl, doma! Experimentuji se svíčkami…
M: (Chvilka tiché představivosti) Máme hokej?!
O: Jakej? (Je slyšet zvuk kapajícího vosku a poplácání rákoskou.)
M: Zápas s Vikingama!
O: Ten je až ve čtvrtek….
M: (Přichází dlouhá argumentace.)
O: (Spěšně zhasíná svíčky, sloupává z těla zbytky horkého vosku, pokládá telefon a začíná těkat směr hokej.)
Díky zmiňovaným problémům se sestavou nějak nejsem naladěn na humornou notu.
Sestava je poněkud slátaná, proto nelze čekat zázraky.
Úvod zápasu tomu odpovídá.
Rozdíl mezi soupeři vzhledem k postavení v tabulce není příliš patrný.
Stav 2:0 po první třetině je tak velmi pozitivní.
Do té druhé již naskakuje i zregenerovaný Oťas.
V této části se prosazujeme poněkud výrazněji a získáváme uklidňující náskok 5:0.
Mášenka je mezi třetinami upozorněn, aby případnou větu o čistém kontu brankáře Jarny vůbec nevypouštěl z úst.
Je z toho docela špatný.
Na střídačce i na ledě panuje pohoda, ale Jarna čisté konto neudrží.
Slušnej gól bekendem do šibenice dává Nevča.
Konec. 8:1
V šatně se probírá Kraťasova neúčast, protože měl přispěchat s občerstvením k oslavě výročí svého narození.
V kolektivu se však s jeho rautem i nadále počítá a je očekáván při nejbližší příležitosti.
Vzhledem k tomu, že jsem na hokej nevezl Jarnu, neodcházím z šatny poslední….
Pevně doufám, že příště nás již bude plná šatna a můj článek tak bude mít alespoň o něco veselejší nádech.
Komentáře (4)
Změnil si můj pohled na lidi, co mají rádi hašlerky :-)
No jo, ale kdybych ten bekenďák nedal, tak mě Mášenka utluče tou svou jahodou do bezvědomí.:-) že jsem mu to nenahrál…
To si piš! :) Ale gól to byl krásnej!
Hosi, velka gratulace!