Sedm statečných Ćertů

Jako dítě jsem jarní prázdniny miloval. Když jsem byl student, bylo mně to jedno. S přibývajícím věkem spatřuji některá úskalí. Třeba, když vyjde na období jarních prázdnin soutěžní zápas. Tentokrát Čerti vs. Old Wolves.

A tak se stalo, že se nás dnes v kabině sešlo 6. Slovy:…. šest. V den zápasu se totiž omluvili Dušan a Ivoš. A když nedorazil oproti původnímu potvrzení ani Švéd, vypadalo to na ručník. Nakonec se podařilo přesvědčit Toma Nedomu, aby šel hrát. A bylo nás sedm.

Do obrany nastoupil Čahoun, který na zápas přijel ještě v lyžařském overalu. Na to, že řídil ještě v lyžákách, tak to stihl s přehledem. Druhým do party byl Kraťas, kterého počet spoluhráčů zjevně znervózňoval. A třetím do party obránců byl tentokrát Miloš s nedoléčenými třísly. Čtveřice útočníků neslibovala útočné orgie, ale rozvážnou jistotu a zkušenost. Macek, Víťa, Ota, Tom. Jak se ukázalo, Víťa vůbec nepotřebuje tři pravá křídla na střídání…  jde mu to i bez střídání.

Čahoun, neustále hecující torzo spoluhráčů, byl přesvědčen, že Vlky porazíme. Vše se časem vysvětlilo. Po pěti dnech lyžařského pobytu se svými čtyřmi dětmi totiž přebral antidepresiva… Bojový pokřik před začátkem zápasu však už nebyl zdaleka tak bojovný. Někdo se pak nechal slyšet, že za stavu 0:10 to zabalíme, Kraťas však prohodil zcela rezolutně, že končí, jestli to bude 0:5. A bohužel to bylo 0:5 už krátce před první sirénou. Jara se sbalil a k překvapení všech šel. :-(

A pak se děly na ledě nevídané věci. Michal s Milošem v obraně nestřídali. Neměli totiž s kým. Každý z nich si ve druhé třetině oddechl na střídačce asi minutu. Vlci sice zvýšili na 6:0, ale do konce druhé třetiny už padl jen jeden gól. Do sítě Vlků. 6:1. (Ani už nevím, kdo ho dával…)

Hned po nástupu do třetí části Vlci opět zvýšili na 7:1, ale pak začali úřadovat Čerti. I přes únavu a vyčerpání, kterému byla přizpůsobena taktika (vyhazování puků ze třetiny) se jim podařilo postupně snížit na 4:7. Nejdříve Macek usměrnil Milošovu přízemní střelu od modré, pak Víťa tečoval Mackovu přihrávku na brankovišti a nakonec zavěsil Tomík :-) Když se Oťas řítil v samostatném nájezdu na Vlčí klec, mohlo to být už 5:7, bohužel však při akci zlomil hokejku. A tak udeřili opět Vlci, jejichž převaha byla stále značná a odrážet jejich útočné akce bylo stále obtížnější. 4:8. I přes řadu jejich akcí a několik přesilovek, však již žádný gól nedali, konečné skóre tak nebylo zdaleka tak děsivé, na to, jak to vypadalo po úvodní dvacetiminutovce. Mj. to bylo i díky super výkonu Petě Pospíšilíka, který tentokrát nastoupil místo rekreujícího se Bozdi a díky jeho čarování a rychlé lapačce nebyl „účet“ Čertů zatížen více góly.

V těžkém zápase si všichni Čerti „hrábli na dno“. A přes porážku od Vlků, kteří v současnosti vedou Old Boys League, je dnešní výsledek malým morálním vítězstvím.