Miliarda absencí

Původně jsem na tomto zápase vůbec neměl být, ale nakonec bylo všechno jinak…

Koho by to napadlo, na soupisce máme poměrně dost hráčů a docela dlouho jsem byl zvyklý na to, že na třináct nominačních míst k utkání byl určitý přetlak….. Momentálně je však vše jinak. Oslovím prakticky celou soupisku a sejde se nás cca dvanáct kousků. Kde je chyba? Prvním, poměrně zásadním faktorem je náš věk a s ním související zdravotní stav. Nechci se tím nikoho dotknout, ale s přibývajícími křížky na krku bohužel dochází k nevratnému opotřebení některých částí pohybového aparátu, což se samozřejmě negativně odráží na mobilitě nás, postarších hokejistů. Pravda, u těch, kteří ještě nezaseli sémě a jejich přístřeší ještě nedrancují zástupy potomků, případně náročná manželka, dochází k určitému prodloužení „životnosti“ a tím i menšímu opotřebení lidské schránky. V šatně pak bývá tento rozdíl více než markantní, zvláště když si vedle sebe sednou produkty s výrazně rozdílným životním osudem.

Jako příklad uvedu namátkou vybrané vzorky Hraboše a Havlajdu. První jmenovaný je i po třicítce absolutně „free“, nezatížen žádným úvazkem, nedržen zkrátka přísnou chotí. Jeho tvář působí mladistvě, udržuje krok s módními hity, jeho vazba na příbytek je čistě „nocležní“ a budoucnost vidí vcelku pozitivně…. Druhý jmenovaný působí poněkud odlišně. Jeho tvář je strhaná, zarostlá a vše co na hlavě vyrůstá, je již od druhého potomka zbarveno do šedavého odstínu. Vrásky jsou tak pevně vryty do obličeje, že se nabízí otázka, zda-li nebyl dědeček šarpej. Móda ho přestala zajímat ve chvíli, kdy se mu na nových kouscích z šatníku začaly se železnou pravidelností množit mastné otisky dětských rukou a tu a tam dokonce i nějaká ta žvýkačka či jako by mimoděk přilepený bonbón. Co se týče jeho bydlení, je to jáma lvová, kde mu postupně odumírají všechny smysly, hlava padá lehce na jedno rameno a slina od jisté doby jakoby mimoděk vytéká z koutku úst…. Na budoucnost nemyslí, protože v ni nevěří…

Po tomto krátkém souhrnu by člověk věřil, že alespoň ti mladší, bezdětní a svobodní, na tom budou zdravotně lépe. Ale ouha, není tomu tak. Když to vezmu popořádku….

Hraboš – relativně mladý (rm), bezdětný (b), svobodný (s) – zraněné koleno
Radim – m, b, s – nemoc
Dave – rm, 1d, v podstatě „s“ – nečekané hlídání
Dave 2 – m, b, ž(jediný problém) – zápas v Bíteši
Pokec – jnmm (již ne moc mladý), 2d, ž – plánovaná údržba jednoho ze smyslů
Kraťas – nm (ne mladý), 2d, ž – psychická únava materiálu
Oťas – bp (blízko penzi), 2d, ž – nespecifikované natáčení v zahraničí
Havlajda – fimvs (fyzicky i mentálně velmi starý), 3d!, p (přístav) – selhání pohybového aparátu
Peťa – m, b, ž – jízda tramvají za peníze

Z tohoto výčtu je pak jasné, proč bylo před zápasem s Rondem k dispozici pouze jedenáct hráčů a jeden brankář. Naštěstí sportovní manažer na poslední chvíli povolal sám sebe, i když podvědomě tušil, za co to bude stát a doplnil tak sestavu na příjemnějších 12+1. Kdo by čekal pozitivní reakci kolektivu na tento tah, byl by zklamán. Otázka přicházejícího Graffa hned ve dveřích šatny hovořila za vše: „Co tady chceš, vždyť jseš zraněnej?!“ Těžký je život manžera……

Naštěsí hned při nástupu na ledovou plochu se ukázalo, že nejsme jediní, kdo má problémy se sestavou. Rondo se totiž vytasilo pouze s devíti hráči do pole a samozřejmě jedním brankářem, čímž se schopnosti nejmenovaného činovníka z řad Ďáblů ukázaly ve zcela jiném světle.

Zápas samotný byl vyrovnaný pouze v první třetině, která tuším skončila 2:0 pro nás. V té druhé již začal řádit Nevča, věrně následovaný Vendym. Skóre postupně narůstalo až na 7:0 a prsty alespoň v jedné brance měl každý zúčastněný hráč…. Teda kromě Havlajdy a brankáře Jarny, od nějž se to však tak nějak nečeká. Ve třetí části jsme pak naplno rozvinuli naši schopnost v hurá hokej. V podstatě nebylo poznat, kdo je útočník a kdo obránce. Všichni totiž hráli vpředu a chtěli si dát gól. Snad jen Tuňák „smrděl“ vzadu, ale u něj to bylo dáno napůl ochrnutým kolenem a hlavně příkazem od manželky, aby se do ničeho velkého nepouštěl. Tato část nakonec skončila hubeným skóre 1:1, ale nebýt Mášenkových plků před poslední patnáctiminutovkou, že hrajeme na nulu, skončila by 1:0 pro nás….. Závěrečné výsledek tedy 8:1.

Kabina po zápase byla poněkud smutná, neboť všechny mrzelo, že tentokrát není žádná oslava a z toho plynoucí žranice.

Pevně věřím, že příště již budeme opět řešit přetlak….