Dřina s Predátorama
Vloženo: 15.01.2013 | Kategorie: NovinkyV dnešním kole jsme přivítali lídra soutěže tým Predátorů. V kabině před zápasem hlavní pozornost budil návrat do sestavy hvězdy hvězd, ikony českého hokeje, modlou mnoha hráčů Marka Baleje. Mladší hráči se nemohli dočkat, až jej spatří na ledě a pořád nechtěli věřit, že si konečně společně zahrají s panem hokejistou, jehož dres č. 23 visí slavnostně u stropu haly a jehož fotku nosí každý pro štěstí v ribanu.
Před vhozením buly, jsme si zdůraznili, že si budeme hlavně dávat pozor na přečíslení a brejky. Jelikož jsme správni chlapi, nemůžeme dělat dvě věci naráz. Takže buď bruslíme nebo na střídačce kecáme o taktice, ale dohromady to nemůžeme skloubit. Predátoři proto neměli s přechodem k nám do pásma žádný problém a jejich kombinace nám dělaly vrásky na čele. Kupodivu jsme to ale byli my, kdo udeřil jako první. To když Pokec vyslal od modré „kaťušu“, kterou si clonící Líba chtěl zpracovat stehýnkem alá Švancara, ale puk jen poslal za bezmocného golmana. No pak už to ale byla od nás Labutí píseň a než jsme se nadáli, bylo po krásné individuální akci vyrovnáno. Do vedení se Predátoři dostali, když po nahrávce přes brankoviště zasunul do prázdné úplně osamocený útočník, o kterém ani Jarna ani Pokec nevěděli a jen koukali, jestli nemá na sobě náhodou Rumburakův cestovní plášť. Následovala řada brejků a skóre bylo rázem 1:4. Když už to vypadalo s námi blbě, Predátoři polevili. Ale bohužel, náš kápo Hraboš na kterého spoléháme, si měl dnes večer dle nezaručených zpráv “ vyhodit z kopýtka“, ale protože se nemohl dočkat a kopýtko nenašel, tak si vyhodil kolínko. Po ztrátě Hraboše jsme si řekli, že musíme hrát hlavou. Doslovně to vzal Graf a vyhlavičkoval nahrávku obránce levou lícní kostí. Snášel bolest hrdině až do doby, než mu Mášeňka řekl: “ Ty brďo, počkej až to uvidí manželka!“, poté se u střídaček skácel na led. Ještě že máme v týmu Víťu, jeho nápad, že gól může dát místo Hraboše a Grafa někdo jiný, třeba Dave. Schválně kluk jeden ušatej, hlava pomazaná neřekl kterej a tak oba Davevové se předháněli ve střelách, na které jim na zlatém podnosu s klidem angličana mnohdy přihrával Mara. Tři z nich se ujaly a rázem bylo vyrovnáno. V obraně to začalo šlapat, Nevča konečně přestal zkoušet zavěsit vlastňáka, Švéd čistil Jarnovi průzor, aby se nemohl vymluvit, že nic neviděl. Pokec s Jankem si už taky rozuměli a tak fotka Tuňáka, kterou měl Pokec na lavici na střídačce, se začala pomalu usmívat. V posledních minutách se Janek chtěl podívat, jestli na trestné není polstrovaná lavice a vyhodil puk do hlediště. Krušné chvilky jsme přežili a v nájezdech se také nerozhodlo.
V kabině jsme ještě obdivovali Mackovu televizi, kterou poslouchá Mášeňka ze sousedního domu, zavzpomínali, jací byli Víťa, Macek a Mášeňka za komunistů ožralci a pomalu jsme se rozcházeli k přístavům. Pak už tam zůstal jen Jarna, který vzpomínal na nebohého Havlajdu nositele prasečí chřipky, že on by tam určitě zůstal s ním. ( protože ho většinou veze domů:-) )
Bod je vybojovanej, díky všem “ MALADCI“!!!
Komentáře (4)
Nějak moc ztrát na jeden zápas….. Velká pochvala za bojovnost a Jarnovi za článek!
Jarovi můžete hlavně poděkovat za skvělý výkon. Na brankovišti kouzlil.
Přesně jak píše Leoš, Jarna je Bůh, Jarna na hrad!! Chytal neskutečně.
Proto ho taky dáváme do brány :-)) V útoku tak dobrej není :-)))