Utrpení…ale vítězné

Náš pisálek dnes z neznámých a značně tajemných důvodů absentoval, takže k utkání jen krátce a stručně. Soupeřem nám byl tým ZFP, který je hokejově velmi kvalitní a při našich současných výkonech to není zrovna lehký protivník.

V kabině před zápasem bylo, jako je již zvykem, malé občerstvení. Někteří hráči dokonce přišli automaticky a záměrně s prázdnými žaludky a také s různými nádobami, kterými je vybavily jejich drahé polovičky. Dnešním oslavencem (dá-li se to tak nazvat) byl Dave 2, který minulý týden vstoupil, dokonce dobrovolně, do stavu manželského. Od zkušenějších se mu místo gratulace dostalo spíše politování, v horším případě i mírný výsměch. Zásadní změnou v šatně bylo prázdné místo našeho dvorního popichovače Havlajdy, který ve svém přece jen mírně pokročilém věku má už horší paměť, a tak do světa pustil hned několik variant své nepřítomnosti – od nutkání trápit nevinné říční živočichy až po prudce nakažlivou nemoc. Je pravda, že nám jeho vířivý pohyb, neutuchající bojovnost a neustálé mumlání, že končí s hokejem, chybělo.

Ze zápasu si to ho klasicky moc nepamatuju, takže to berte s rezervou. První branka padla bohužel do naší branky, ale asi i díky ní jsme se přeci jen trošku probudili a začali předvádět pohyb alespoň vzdáleně připomínající bruslení. Následkem tak bylo otočení skóre na 3:1 v náš prospěch. Hrál se z obou stran poměrně bojovný hokej a šance střídala šanci.

A ikdyž jsme viděli, že bruslením a zvýšenou snahou můžeme utkání dovést do vítězného konce, nebyli bychom to mi, abychom si utkání nezkomplikovali. Několikrát jsme se nechali ztrhnout a zapomínali na nebezpečné brejky šikovných utočníků ZFP a Vesla… :D Naštěstí jsme dokázali na branky soupeře rychle odpovídat, takže jsme stále byli v mírném náskoku. Na začátku 3.třetiny byl stav lichotivý 6:3. Ale jak už to známe, místo poctivé obrany jsme dvakrát propadli a soupeř tak mohl snížit až na alarmujících 6:5. Závěrečné minuty jsme odehráli pod velkým tlakem, který jsme díky golmanovi Peťovi, ale i všem hráčům v poli, ubránili a do prázdné branky zpečetili velmi cennou výhru.

Rozhodující moment zpětně vidím v brance Mášenky, který z nulového úhlu z rohu od mantinelu nekompromisní bombou propálil brankáře ZFP.

V kabině však žádná velká radost nepanovala. Jen Švéd se zeptal, kdo si dnes dal vlastňáka, když on ne… Macek se jen velmi nerad loučil s poplatkem za utkání ve výši 200 Kč se slovy, že je to jeho první a taky poslední kapesné tento měsíc, které získal od manželky. Pokec se snažil přesvědčit některého ze spoluhráčů, aby jel přes Bystrc, prý je tam v tuto hodinu neuvěřitelně krásně…ale spíše ho podezřívám, že se chtěl zbavit golmana Petříka, kterého měl odvézt právě do Bystrce. I Oťas dnes byl bez Havlajdy nějaký zamlklý, dokonce nepronesl nic o tom, že je strašný dřevák a že nám bude jen nosit pití.

A kabina se vyprázdnila až nečekaně rychle… čím asi to je…

Komentáře (2)

1. Havlajda napsal:

   25.10.2012 (06:52)

   Chlapci, udělali jste mi radost a já vám svojí nepřítomností asi taky :-) Nicméně Švédovi jsem určo chyběl, protože se po něm neměl kdo vozit :-)

2. Tuňák napsal:

   25.10.2012 (19:12)

   Dobry!!!