Čerti přišli o první body a hodnost Vraníka
Vloženo: 11.10.2012 | Kategorie: Old boysČerti se po delší odmlce opět sešli ke svému zápasu OBL. Kvalitu čertovských kombinací a bruslařského umu tentokrát prověřil tým Falconů tradičně bojující o horní příčky tabulky. A jak už to tak bývá, když před čertem zamávte peřím (Falcon = Sokol) :-), je z toho vždycky nějaká zapeklitá zápletka.
Atmosféra v kabině byla před zápasem neobvykle klidná. Někteří znovu a znovu rozebírali poslední prohru „áčka“ MBL s Predátory, část hráčů debatovala o práci. Klidnou rodinnou pohodu připomínající rozjímání u štědrovečerní pohádky rozčísnul až Čahoun, který se z ničeho nic postavil, rozpřáhl své svalnaté paže, švy na jeho rozepnutém ribaně obepínajícím jeho mužnou muskulaturu zaúpěly, vypnul svoji chundelatou hruď a svým nezaměnitelným hlubokým basem zvolal: „Kluci, já jsem se na vás už tak těšil…“ , čímž část staršího osazenstva vylekal. Někdo utrousil: „My na tebe taky…“ , ale snad to bylo tou nešťastnou intonací, že to zdaleka nepůsobilo tak srdečně jako od Čahouna :o)
Do zápasu jsme nastoupili ve třech útocích a se dvěma obranami. Stalo se snad již tradicí, že třetí útok byl složen ze zkušených defenzivních opor – tentokrát Ivoše, Leoše a Švéda. Zvláště moje premiéra na pozici centra byla skutečným taktickým majstrštykem. :o) A tak snad právě proto, že štěstí, když je unavený, sedne i na „centra“, ujali jsme se po pár minutách vedení. Soupeř ale nesložil zbraně a kousal a kousal, až vyrovnal, a první třetinu jsme nakonec ubojovali 2:1, když se trefil Víťa.
Ve druhé třetině se obraz hry příliš nezměnil. Přehlídku nepřesností v naší rozehrávce střídaly zoufalé pokusy procedit puk do středního pásma. Množství našich puků, které místo u spoluhráče skončily na soupeřových bruslích, chráničích, kalhotách či hokejkách by bylo na zápis do Guinessovy knihy rekordů. Silně to připomínalo český film Stůj, nebo se netrefím! A protože nám se nepodařilo proměnit ani jednu z šancí, které jsme si vytvořili, přišel zákonitý trest. Asi minutu po té, co jsme si na střídačce řekli, že by to chtělo dát ještě jeden gól, abychom to uklidnili, přišlo vyrovnání na 2:2.
I přes vyrovnaný průběžný výsledek nikdo nepochyboval o tom, že soupeře zlomíme. Odhodlání bylo velké a i když síly pomalu docházely, zdálo se, že soupeř je na tom obdobně nebo hůř. Před polovinou třetí části opět zaúřadovala checking line a Ivoš přízemní střelou umístěnou k tyči rozjásal celý tým i jediného fanouška na stadionu, který kupodivu fandil Čertům. Vedení 3:2 skýtalo naději na zklidnění, zvláště když jsme během dalšího střídání získali výhodu přesilovky. Ale abychom se nenudili, dostali jsme v přesilovce fíka. Výstavního. Být u toho Lucifer Heřmánek z filmu S čerty nejsou žerty, tak nám všem rázem sebere hodnost Vraníka a zůstane nám (trochu symbolicky) hodnost Vlka. V tu chvíli chtěla část Čertů raději zalézt někam ke kotlům. Když však za další minutu a půl doklepávala jeho nejtemnější temnost Havlajda na 4:3 zdálo se, že pekelné mocnosti mají svůj osud ve svých rukách a hodnost Vraníka je opět na dosah.
Těžko říct, co všechno se seběhlo během poslední desetiminutovky. Za zmínku snad stojí jen to, že Demolitionman Čauhoun se svým kyklopským ramenem opřel do Falcona Komína, který se skácel jako Newyorská dvojčata. A protože rozhodčí se už asi nudil, tak zapískal. K překvapení všech: faul. Všichni Čerti se divili tak, že víc už se divila jen Dorota Máchalová, když zjistila, že se čerti bojí peří. My se peří sice nebojíme, ale je nám to stejně p.d platný, protože nám těsně před koncem zápasu jeden sokolík vlétl i přes zjevný offside do kurníku a vyrovnal na 4:4. A tímto výsledkem zápas i skončil.
I přes první ztracené body, převládala v kabině opět pohoda a vtípky. Detaily jsem už příliš nevnímal a dumal, co vlastně o tom dnešním zápase napíšu. :o) Pozoroval jsem osazenstvo kabiny, když tu se mi vloudila vzdálená vzpomínka na citát režisérky Věry Chytilové, která kdysi řekla svým nezaměnitelným ráčkujícím chřaplákem: „No jo. Mužský. Ti nestárnou. Šediny je zdobí, brýle jim svědčí, vrásky jsou sexy. Žádné křečové žíly. Žádná celulitida. Žádné klimakterium.“
To zní dobře, ne?
Škoda jen, že ten citát má ještě konec: „ Ale pak najednou … zdechnou. “ :-)
Myslím, že ta dnešní remíza nakonec není tak špatná… docela sympatická a optimistická… :-) Tak snad jich ještě pár uhrajeme.
Komentáře (8)
Leo krásně jsi to napsal i když ty branky padaly trošku v jiném pořadí, ale v našem věku jsme rádi, že si občas něco pamatujeme i do druhého dne.Pro jsi navždy zvolen do hodnosti Luciferův písař.
Mně zase vypadávají písmenka ( pro = proto)
Až budu jednou velkej…a já určitě budu, tak se to třeba naučím :-)
Tak ofiko oprava: Falconi kousali, kousali a vedli 1:0, pak si štěstí sedlo na centra checking line 1:1, a od Vítě už by to mělo být správně :-)
Už brzdi,ve výškách je řídký vzduch
ještě ne, vzpomínej
Čerte, drž se svého kopyta!
Leo… moc hezké…., příště rozeberu Komín a na cihličky…:-)))